Postřehy z USA

„Jelikož je jaro a na jaře se nikdy nic neděje…“ Tak začínala původní verze mého dalšího článku. Ale protože za okny zuří sněhová bouře, ve státě New Jersey je vyhlášen stav ohrožení a škola je zavřená, tak jsem se rozhodl neuposlechnout vnitřního volání své lenosti a využít tematických rezerv pro sepsání tohoto článku. Takže jak již většině z vás došlo po tom, co jste si přečetli název tohoto článku, dnešní článek se bude týkat postřehů z USA.

První, čeho si po příletu, příjezdu či připlutí do Států všimnete, je, že je tu všechno obrovské. A to hodně. Porce jsou velké, lahve jsou velké, cedule na dálnici mají moc vysoké sloupy, typický rodinný dům by se dal velikostí přirovnat k polovině obytného domu na Spořilově, splachovadla na záchodech mají rozměry fotbalového hřiště (prosím omluvte tuto superstici, ale přiznejme si, kdo potřebuje splachovadlo na pisoáru o velikosti půllitru na pivo?)

A k tomu ještě jiné jednotky, u kterých už se ani nesnažím převádět a jenom předstírám, že vím, o co jde. Stopy, míle, libry, galony, Farenheity (ty jsou nejhorší). No prostě je to na hlavu…

Ale je třeba vyzdvihnout i pozitiva a to především v oblasti bezpečnosti studentů. Škola má nasmlouvanou ochranku, kryt pro případ výbuchu atomové bomby a nechybí ani pravidelná bezpečnostní cvičení. Upřímně: je to snad jediná činnost ve škole, o které vím (s výjimkou výuky), že studenty nebaví. K bezpečnostním změnám patří i to, že od nynějška kdykoli potřebujete na záchod tak sebou musíte mít průkaz totožnosti ( A.K.A školní průkazku). Šťastnou náhodou se mi však při kontrole kvůli tomu podařilo narazit na paní asistentku z Pardubic, která se do Jersey přivdala a jejíž dcera začne příští rok chodit na HC. O bezpečnost ve školních autobusech se místo pásů stará ocelová tyč ve výši zubů. Ale jinak si tu není moc na co stěžovat, lidé jsou milí, rádi vám se vším pomohou. Jídlo je dobré, jenom občas moc sladké. A za hodinu odhazování sněhu u sousedů si vyděláte tolik, co v ČR za den práce s průměrným platem. Pro kontrast bych však rád dodal, že za cenu jednoho kila Eidamu v ČR si v USA koupíte cca 2 deka, když trefíte na dobrý obchod.

No, a když už mluvíme o jídle, pojďme si popovídat o občerstvení. Jelikož pro nás wrestlingové nováčky už sezóna skončila a začali jsme objevovat téměř zapomenutou věc zvanou volný čas, tak nejlepší způsob jak se nějak dostat k wrestlingu bylo začít vypomáhat v občerstvení na závodech. Tahle dobrovolnická činnost tu má velkou tradici a narazíte na ni všude. Díky mému artistickému způsobu krájení a servírování se pizza prodávala o sto šest, takže to docela ubíhalo. No a než odejdeme od jídla, tak se musím pochlubit, že se mi v USA podařilo vytvořit pravé české utopence z buřtů koupených v německých uzeninách.

No, a protože jsem už zapomněl, jestli jsem o tom už psal nebo ne, tak jenom rychle shrneme těch pár událostí, které se v blízké minulosti odehrály. S mou „ čínštinskou“ třídou jsme vyrazili do Newarku na novoroční vystoupení Čínského národního cirkusu a ačkoliv šlo zajisté o znamenité vystoupení, tak žádné fotky nemám, protože jsem to skoro celé prospal…

Se školním lyžařským klubem jsme jeli lyžovat do Pensylvánie na Elk Mountain . Ačkoli nechci nijak dehonestovat ski resort či jeho kvalitu, tak šlo velikostně o takové větší Říčky. Díky úžasnému výkonu Ester Ledecké pár dní před tím jsem však byl pod obrovským tlakem, ale myslím, že jsem jim náležitě ukázal, jak se lyžuje u nás. Každý, kdo absolvoval na LSG lyžařský kurs, jezdí líp než všichni Amíci na Severovýchodě . Jinak Američany zimní olympiáda vůbec nebrala, nikde se o ní moc nemluvilo. Důvod je prostý. Co je mimo USA tady nikoho nijak extra nezajímá….

S příchodem nového pololetí přišla také spousta změn ve škole. Začala moje nová oblíbená třída Aviation Science, kde kromě vědy děláme také spousty praktických pokusů, takže je to prostě bomba!

V hodinách US History jsme na konci WW II. V debatách o atomové bombě jsem hrál roli prezidenta Harryho S.Trumana a byl sem nucen týden chodit do školy v obleku. Princip byl takový, že každý měl přiřazenou roli jako např. vědec či zastánce určitého stanoviska a podle toho se pak zaměřoval na debatu. No a jelikož jsem se svým neodolatelným českým přízvukem jednoznačně vyhrál americké prezidentské volby, tak jsem debatě spíš jen předsedal. Moje vláda v diskusi použití atomovky zamítla. A ačkoliv uznávám, že se v obleku dobře flexí na děvčata, tak z praktického hlediska je týden v obleku čistě a upřímně katastrofa.

Pro ty zvídavější a línější z vás tu pak mám dobrou a špatnou zprávu. Maturita v USA postrádá oproti té české ústní zkoušku (stačí chodit do školy a psát domácí úkoly), k přihlášce na VŠ však potřebujete dosáhnout vysokých pozic v klubech či mimoškolních aktivitách. A také potřebujete doporučující dopis od školy, který například můžete získat za zápasení (ne účast) ve více než 50% varsity wrestlingových zápasů. Takže z 50 členů týmu na něj má momentálně nárok cca 10. Na udělení doporučujících dopisů má škola přísná pravidla a striktně je dodržují.

No, ale abychom to zakončili na pozitivnější notu, tak jsem se od své australské kamarádky v USA dozvěděl, že jména australských měst jako např. Melbourne se nevyslovují Melbrn jak by se zdálo nejpravděpodobnější, ale Melben. A vůbec australská angličtina má spoustu zajímavostí, takže teď mám dobrou příležitost se s nimi seznámit.

Doufám, že jste si článek užili a že jste se možná i dozvěděli něco nového. Tak zas příště.
Máte-li dotazy, rád vám na ně odpovím v příštím článku. Pište na vit.sramek@lsg.cz
Vít Šrámek

Copyright © Gymnázium Letohrad - Letohradské soukromé gymnázium o.p.s.
Všechna práva vyhrazena.

Publikováno: 08.03. 2018 (1982 čtenářů)