Závěrečný Mini Speciál

Dámy a pánové, ač je to sebevíce k nevíře, je to tak. Můj pobyt zde ve Státech se již blíží ke konci a s tím i pravidelně nepravidelné dávky mých myšlenkových výplodů, zážitků a dalších skvělých věci, takže se v dnešním vydání vydáme po nijak nespecifikované a nejspíše i nesprávně za ni označované časové ose, která vás provede koncem mého velkolepého amerického dobrodružství.

Chvíli po návratu z Nového Orleánsu nás čekal další mohutný kulturní zážitek, tentokrát v podobě školního pěveckého sboru, na jehož závěrečné vystoupení jsme se nějak připletli. Poslouchat se to celkem dalo a když pak přešli z podivných uměleckých kreací k pop-kulturním hitům, které jsem už byl schopen rozeznat od sebe, tak to bylo nakonec velice podařené vystoupení.

Další typicky americký zážitek mě praštil do hlavy asi o týden později, a to v podobě rodea. Ne, nepřišel jsem k úrazu, můj mozek už takhle fungoval předtím. No, a protože mi asi 5 minut po začátku chcípla baterka, tak budu muset spoléhat pouze na svou nedokonalou paměť. Samozřejmě bylo rodeo, dále chytání telat, koňský slalom a taky lasování. Jelikož však nejsem expert, tak vám k tomu kromě toho, že to byla zajímavá podívaná, a že jsem celou dobu neměl ponětí o co jde, víc nepovím.

S koncem školního roku taky musela logicky skončit škola, tak se trochu zaměříme i na ni. Poslední měsíc nás učitelé v rámci jakési nadnárodní tradice zavalovali horou prací a písemek, až to i někdy vypadalo, že se spolu domlouvají, abychom měli co nejvíce písemek v jeden den. Ale dosti již konspiračních teorií. Protože jsem povinen sdělit vám i své závěrečné výkony a připomenout vám tím ten mrzký fakt, že vás to již brzy taky čeká, tak vám tu rychle shrnu, jak se mi zadařilo. Díky velkému návalu projektů jsem se neměl čas učit, ale díky mému úžasnému předchozímu průměru a možná i zásahu nějaké blíže nespecifikované matematické či fyzikální moci jsem nakonec skončil s mixem jedniček a dvojek, takže jsem celkem spokojený.

S koncem roku pak byla i tzv. Graduation ceremony, neboli po našem: předávání maturitních vysvědčení, s tou výjimkou, že to bylo venku a každý tam nutně musel mít proslov. Nakonec to zachránil školní orchestr, když na konci spustil známé melodie ze Star Wars.

Po tom pak přijela má česká rodina a byl jak srandě, tak mému americkému dobrodružství konec.

Aby tedy došlo i na nějaké to zhodnocení, tak si tu rychle shrneme nějaké ty výhody a náležitosti co to tu obnáší. Mohl bych se tady rozepisovat jaké úžasné zážitky jsem tu měl, či jak mě to tak či onak obohatilo, ale takovéto vyprávění by bylo nevyhnutelně povrchní a nepřesné. Proto vám jen řeknu, že pokud se někdy rozhodnete něco podobného podniknout, tak nepřemýšlejte dvakrát. Jděte do toho, protože to bude nezapomenutelný zážitek. Jenom počítejte s tím, že už vás tady kousek zůstane...

Ale abychom to zakončili na pozitivnější notu, tak vám tímto děkuji za to, že jste vydrželi číst mé výplody a doufám, že jste si to i užili nebo vás to jinak obohatilo.

Vít Šrámek

Copyright © Gymnázium Letohrad - Letohradské soukromé gymnázium o.p.s.
Všechna práva vyhrazena.

Publikováno: 27.06. 2018 (2534 čtenářů)